Základní rady, jak se starat o masožravku

jak se starat o masožravku

Zdroj: Pixabay

Masožravky jsou populární exotické rostliny, které dnes již bez problémů seženete i na našem trhu. Vyskytují se v mnoha odrůdách, přičemž má každá z nich trochu jiné požadavky na prostředí i zimování. Základní péče je však u většiny druhů velice podobná. Připravili jsme pro vás soupis tipů, jak se starat o masožravku, které využijete zejména u mucholapek, špirlic a dalších druhů, které jsou vhodné i pro začínající pěstitele.

Jak se starat o masožravku: základní informace

Masožravé rostliny jsou pro svůj exotický nádech a schopnost lapat poletující hmyz stále častějším doplňkem nejen českých domovů. Pěstování masožravek se příliš neliší od běžných rostlin, klade ovšem důraz na světelné, vlhkostní a teplotní podmínky, stejně jako na výběr půdy.

Jestliže s masožravkami teprve začínáte, volte některý z méně náročných druhů, mezi něž patří například rosnatky, špirlice, tučnice nebo ikonické mucholapky podivné. Vzhledem k tomu, že se u nás masožravé rostliny volně nevyskytují, typicky dosáhnete lepších výsledků s vyšlechtěnými odrůdami, které jsou přizpůsobené našim podmínkám.

Optimální teplota pro pěstování masožravek se pohybuje kolem 25 °C, v zimě pak mezi 3–10 °C (viz níže). Masožravky potřebují dostatek světla, proto se nejčastěji umisťují na parapet jižních nebo západních oken. V zimě je pak vhodné rostlině přisvítit umělým osvětlením.

Přesazují se typicky na jaře, jednou za dva až tři roky, případně ve chvíli, kdy substrát, v němž jsou usazeny, změní svou barvu a začne zapáchat. Masožravky mají rády prostor, použijte tedy objemnější květináč a pod něj umístěte tácek s vodou. Při pěstování masožravek se typicky nepoužívají hliněné květináče. Z jejich povrchu se rychleji odpařuje voda a nedopřávají tak rostlinám tolik vlhkosti.

Pěstování masožravek a výběr substrátu

Masožravkám se nejlépe daří v kyselé půdě. Oblíbenou kombinací je rašelina (nejlépe vrchovištní) a křemičitý písek, případně perlit bez příměsí. Rašelinu s pískem, nebo perlitem smíchejte v poměru 2:1. Kvalitu substrátu poznáte podle toho, že se bude lehce drolit, nemělo by vám tedy vzniknout tuhé bahno.

V průběhu pěstování masožravek kontrolujte povrch substrátu. Pokud se na něm objeví vysrážená sůl, je na čase rostlinu propláchnout a přesadit.

Zalévání a krmení masožravek

Masožravky si potrpí na kvalitu vody. Nejlepším řešením je voda dešťová, případně kohoutková voda prohnaná tlakovou osmózou (seženete například v akvaristikách). Vhodná je také destilovaná voda.

Použití běžné kohoutkové vody bez filtrace odborníci příliš nedoporučují. Pokud ovšem nemáte jinou možnost, tak ji před použitím vždy nechte alespoň jeden den odstát.

Květináč s masožravkou vložte do misky a udržujte v ní hladinu o 0,5–1 cm vody. Stejně tak je vhodné rostlinu jednou za čas postříknout vzdušnou vodou.

Krmení masožravek pak nechce čistě v jejich režii. Maso, respektive hmyz, mají pouze na přilepšenou. Přikrmováním nebo chlubením se jejich apetitem před návštěvou, můžete rostlinám akorát uškodit.

Zimování masožravých rostlin

Vhodný čas na zimování masožravek poznáte podle viditelných změn na listech rostliny. Jakmile tyto proměny zaznamenáte, umístěte rostliny na chladné, dobře osvětlené místo – ideální je prosklený balkon. Během přípravy na zimování rostliny očistěte a ostříhejte suché listy.

Optimální teplota pro zimování masožravých rostlin se pohybuje mezi 3–10 °C. Většina méně náchylných odrůd přežije i teploty kolem 15 °C, vyhýbejte se však pokojové teplotě. Platí, že čím nižší bude skladovací teplota, tím méně světla masožravky přes zimu potřebují.

Květináč by během zimování neměl stát ve vodě, dbejte však na to, aby nevyschl substrát, ve kterém jsou masožravky umístěné.

Jestliže nemáte k zimování masožravých rostlin vhodné podmínky, můžete je zkusit udržet ve vegetaci i během zimního období – je to pořád lepší řešení, než je zimovat v pokojové teplotě. K udržení vegetace budete potřebovat umělé osvětlení.

V žádném případě masožravky nedávejte na topení. Suchý vzduch by jim mohl uškodit.

Zdroj: Darwiniana

5/5 - (1)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *