Mrkev obecná (Daucus carota) z čeledi miříkovitých je nejběžnější kořenovou zeleninou pěstovanou na zahradách. Její kořen je běžně zbarvený do oranžova nebo do červena, ovšem na trhu lze sehnat i jinak zbarvené odrůdy. Specialitou je tzv. černá mrkev – jak ji pěstovat, a k jakému použití se později hodí?
Rozdíl mezi „obyčejnou“ a černou mrkví
Pokud se tuto odrůdu mrkve podíváte pořádně, pak zjistíte, že vlastně tak úplně černá není. Ve skutečnosti je spíše tmavě fialová a jde o variaci běžné mrkve. U nás se nejčastěji pěstuje kultivar „Deep Purple F1“, ale narazit lze i na jiné. Velmi zajímavá je například odrůda Purple Haze F, která všem zájemcům o netradiční vzezření nabídne dvoubarevný kořen. Ten je zvenčí purpurově červený a po rozkrojení uvnitř oranžový. Skvěle se tedy vyjímá například na salátových mísách.
Proč pěstovat černou mrkev
Tato zelenina je specifická díky množství červeného barviva, které obsahuje. Jde o velmi silný antioxidant antokyan, takže pro tělo je tento typ zeleniny u něco prospěšnější, než jeho „tradičně“ zbarvená sestřička. Antioxidanty se v těle starají o čištění buněk od toxinů a připisuje se jim také anti-aging efekt. Bohužel intenzivní barva černé mrkve se během tepelné úpravy ztrácí, je tedy třeba ji konzumovat nejlépe za syrova – ovšem vždy s nějakou tučnou potravinou, která podpoří vstřebávání užitečných látek. Na druhou stranu se po tepelné úpravě některé látky z mrkve lépe vstřebávají – například betakaroten.
Kromě antioxidantů obsahuje černá mrkev také vitamíny C, E a A, fenolické sloučeniny ( v černé mrkvi jich najdeme 4krát více než u běžné mrkve), a také minerální látky jako zinek, vápník, železo a selen.
Své specifické využití však má i v kuchyni – lze ji například použít k obarvování různých jídel. Ovšem upravit ji lze i jako běžnou mrkev – hodí se do polévek, připravíte z ní hranolky nebo ji můžete připravit jako dušenou zeleninovou přílohu. Jak jsme však již zmiňovali, při tepelné úpravě ztrácí svou intenzivní tmavou barvu.
A inspirovat se můžete i v Turecku. Tady se totiž právě z černé mrkve vyrábí prostřednictvím mléčné fermentace tradiční nápoj Salgam. Společně s mrkví se do něj používá i červená řepa.
Pěstování černé mrkve
Pěstování černé mrkve je snadné – v zásadě se neliší od toho, na co jsme zvyklí u běžné mrkve. Je pouze třeba dávat pozor na to, jak raný kultivar jsme si pořídili. V prvním roce vegetace tvoří mrkev listovou růžici a silný kořen, který jí slouží k ukládání živin na další rok, v něm se u mrkve vyvíjí květenství. Toho na záhonku pochopitelně dosáhnout nechceme, proto se tato zelenina pěstuje jen jako jednoroční.
Pro úspěšné pěstování této zeleniny je nutná především lehká, hlinitopísčitá a úrodná půda se střední vlhkostí. Její pH by se mělo pohybovat okolo hodnot 6,0–6,5. A důležité je dbát také na nízký obsah dusíku. Mrkev je rostlina tzv. II. trati, proto by se měla pěstovat ve druhém roce po aplikaci hnoje. Pro záhon se snažte vybrat co nejvzdušnější polohu, protože vítr znesnadňuje napadení rostlin většinou obávaných škůdců.
A kde sehnat semínka? Jde spíše o zahradnickou specialitku, takže se na jaře poohlédněte po farmářských trzích nebo je nakupte na internetu či v dobrých zahradnictvích. V běžné prodejní síti semínka černé mrkve k dostání nebývají.
Jak na výsev černé mrkve
Teplotní nároky této zeleniny nejsou vysoké, optimální jsou pro ni hodnoty 15 až 20 °C. Semena mrkve se vysévají přímo do země, a to do hloubky 1-2 cm a vždy do předem určených řádků – podle počasí a druhu mrkve od konce března až do června. Časnější výsev je možný například pod netkanou textilii nebo jiný vhodný kryt.
Aby byly zaručeny správné rozestupy, je vhodné drobná semínka smíchat s jemným pískem a vysévat je s jeho pomocí. Po vzejití rostlin se vyplatí první semenáčky trochu zředit. Lze je protrhat nebo ty přebytečné jednoduše zastřihnout nůžkami. Samy poté odumřou.
Další péče o černou mrkev
Během růstu je nutné tuto kořenovou zeleninu především pravidelně zalévat a důkladně odplevelovat. Měli byste také pamatovat na pravidelné uvolňování a provzdušování půdy mezi řádky. A kdy tuto mrkev sklízet? To záleží na termínu výsevu a také na odrůdě. Všeobecně však lze říci, že se mrkev sklízí od června do října. Kořeny černé mrkve lze skladovat běžným způsobem jako obyčejnou mrkev.
Ve sklepě vydrží bez problémů od 3 do 12 měsíců, podobně jako například např. červená řepa, hlávkové zelí, petržel, pórek, cibule, křen, česnek, celer nebo brambory. Pamatujte však na to, že mrkev potřebuje okolo 95-98 % vzdušné vlhkosti (ovšem cibule, česnek nebo třeba oblíbené dýně si vystačí jen se 75 %). Všeobecně také platí, že kořenová a brukvovitá zelenina dobře zimuje při teplotě mezi 0-5 °C. Nutné je myslet také na pravidelné odvětrávání a ochranu před škůdci (myši apod.).
Zdroj: https://www.apetitonline.cz/suroviny/v-cem-se-lisi-cerna-mrkev-od-oranzove-co-si-z-ni-uvarit, https://prima-receptar.cz/cerna-mrkev/
Milovnice přírody s aktivním zájmem o bylinky a prostředky přírodní medicíny. Tomuto oboru se věnuje již řadu let a neustále se snaží rozvíjet své znalosti prostřednictvím různých seminářů a kurzů pod vedením odborníků.