Narazili jste při procházce na drobného hlodavce a nejste si jistí, zda se jednalo o nutrii nebo ondatru? Prozradíme vám, jaký je mezi nimi rozdíl, i který z těchto živočichů patří do české přírody.
Rozdíl mezi nutrií a ondatrou
Přestože již u nás nejsou vodní hlodavci běžně k vidění, tak jako tomu bylo dříve, občas se k nějakému vodnímu toku usadí. A mezi okolními obyvateli vzbudí otázku, zda se jedná o nutrii nebo ondatru.
Běžné zdroje radí zaměřit se na ocas. Zatímco nutrie má kulatý ocas, který většinou přesahuje délku jejího vlastního tělo, ondatra má ocas kratší, než je ona sama, a po stranách zploštělý.
Pokud ale nepatříte k dobrodruhům, kteří by měli prostor zvířata zblízka zkoumat, radí zoologové jednodušší trik – zaměřte se na velikost zvířete. Nutrie je totiž mnohem větší a dosahuje průměrné váhy 6 – 7 kg, ondatra je se svou váhou okolo 1,5 kg spíše trošku přerostlým potkanem.
Posledním rozhodujícím znakem, pro případ nejistoty, jsou výrazné přední hlodáky – pokud jsou zbarveny do tmavě oranžové barvy, mělo by se jednat o nutrii, ondatra má hlodáky bíle či výrazně světlejší.
Náš tip: Čím krmit divoké kachny a labutě? Pečivo jim může ublížit!
Co je ondatra?
Ondatra pižmová je hrabošovitý hlodavec – savec z čeledi křečkovitých. Přestože ji bereme jako běžně volně žijící zvíře, původně byla do Česka zavlečena na počátku 20. století ze Severní Ameriky.
V roce 1905 ji český šlechtic přivezl a vypustil do volné přírody na svém panství. Ondatra se ale velmi rychle množí (až 4x ročně zvládne odchovat 5 – 14 mláďat), tento invazivní říční hlodavec se tak už o necelých 10 let později vyskytoval na území celého Česka.
Ondatra se ale s naší krajinou sžila a výrazněji do ekosystému nezasáhla, stala se také častou součástí jídelníčku. Lov pro maso i její kožich je ale dnes již minulostí a my spíše roztomilé savce chodíme obdivovat při rodinných procházkách.
Co je nutrie?
Nutrie říční je známá také jako vodní krysa, řekomyš nebo bobr bahenní, případně bobr jihoamerický či koypu. Jedná se o velkého hlodavce a zároveň také jediného zástupce rodu nutriovitých, který u nás byl dříve chován ve velkém.
Ani nutrie ale nemá v Česku svůj původ a pochází z Jižní Ameriky. Do naší volné přírody se dostala spíše nedopatřením při rušení chovů nutrií v 90. letech. Narozdíl od ondatry se ale jedná o invazivní druh, který dokáže v našem ekosystému natropit pořádnou neplechu.
Nejen, že nutrie poškozují břehy a okolí – problémy způsobují například v povodí řek Vltavy, Berounky a Labe – rozhodně ale nejsou ani ideálním mazlíkem. Jejich srst je hostitelem mnoha parazitů, kteří napadají také kůži člověka.
Náš tip: Co je jedovaté pro kočky?
Chov nutrií v Česku
Jak už jsme zmínili, nebyl v minulosti chov nutrií v našich končinách ničím výjimečným. Chovaly se jak na maso, tak zejména pro svůj dříve ceněný kožich.
Typická nutrie, která byla v Česku chovaná, má tmavě hnědou barvu, černý hřbet a oranžové zbarvení na bocích, skráních a břiše. V česku má chov nutrií tradici již od roku 1928, největší slávu však zažil v 60. – 80. letech. Později ale začal stát dotovat velkochovy a chovatelství postupně zanikalo.
Dnes už se chovu nutrií v Česku věnuje jen pár posledních chovatelů, které nemají ani své následníky. Není se ale čemu divit, chov nutrií je poměrně náročný.
Nutrie jsou náchylné na stravu a s ní související problémy s trávicím ústrojím, zemřít ale mohou v pár minutách i následkem šoku. Jejich hustý kožich je nedokáže ochránit před většími mrazy, na lysých ocasech mohou bez zajištění ideální teploty mít i omrzliny.
Existuje několik uznávaných plemen nutrií, které se liší zejméně zbarvením srsti. Ta se může pohybovat od tmavě až po světle hnědou, přes bílou a stříbrnou až po černou. Českým unikátem je pak naše přeštická vícebarevná nutrie.
Náš tip: Víte, jak dlouho žije moucha?
Dietní maso z nutrie je pochoutkou
Více než pro hřejivé kožešiny bychom dnes nutrie asi využili na talíři. Jejich maso je totiž opravdu lahodné. V 80. letech se podávalo dokonce v nemocnicích, kalorickou hodnotou se totiž vyrovná jehněčímu, má velmi nízký obsah cholesterolu a tuků a přitom vysoký obsah sacharidů a proteinů.
Chuťově se podobá masu králičímu masu, je však mnohem šťavnatější. Oproti králičímu masu je tmavší a má jemnější svalová vlákna.
Maso z nutrie však ochutnáte jen stěží, chovatelů je opravdu málo a prodej masa je regulován na základě speciálního povolení od ministerstva zemědělství.
Shrnutí závěrem …
Rozdíly mezi ondatrami a nutriemi jsou již jasné, pokud se ve vašem okolí skutečně usadí nutrie, nejásejte a určitě je nekrmte a nepodporujte v pohodlném životě. Dokážou totiž zničit a poddolovat svými chodbami poměrně velké území.
Nutrie je mnohem větší a přesahuje váhu 6 kg, ondatra je drobnější s váhou okolo 1,5 kg. Nutrie má tmavě oranžové výrazné hlodáky a dlouhý kulatý ocas. Ondatra má ocas kratší a po stranách zploštělý.
Nutrie dříve patřila na náš talíř stejně jako třeba králík. Maso je dietní a zároveň velmi výživné, obsahuje minimum tuků a cholesterolu. V 80. letech patřilo dokonce mezi běžnou nemocniční stravu.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nutrie_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD a https://cs.wikipedia.org/wiki/Ondatra_pi%C5%BEmov%C3%A1, https://tema.ceskenapady.cz/tema-ondatra-a-nutrie-rozdily-184958.html
Martina se tvorbě a úpravě textů věnuje již od školy. Vystudovala ekonomické lyceum, přesto dává přednost přírodě, zahrádce a zdravému životnímu stylu. Již přes deset let funguje jako freelancer v oblasti IT a online projektů, v posledních letech však převažuje právě copywriting, který se jí stal vedle rodiny a turistiky velkým koníčkem.