Velikonoční tradice na celý Svatý týden. Znáte je?

Velikonoce nejsou pouze Velký pátek a Velikonoční pondělí. Velikonoce předjímá již Popeleční středa, od které začíná 40 denní půst.

Obvykle se však hovoří o zvycích spojených právě s křesťanstvím. Rozhodně se nejedná jen o tradiční obcházení s pomlázkou na Velikonoční pondělí. Ve skutečnosti jde o tradice na celý Svatý týden, který tomuto dni předchází. A jaká je symbolika jednotlivých dní a jaké jsou tradice pro každý velikonoční den?

Květná neděle

Velikonocům předchází známý čtyřicetidenní půst a právě tímto dnem toto období končí. V křesťanské tradici se připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho na ulicích lidé vítali palmovými ratolestmi. V chrámech a v kostelích se zpívají pašije a kněží symbolicky žehnají větvičkám rozkvetlých kočiček.

Podle lidových zvyků je třeba v tento den začít s úklidem. Dům by se měl vymést zelenými větvičkami, aby spolu s nepořádkem odešly i neřesti a nemravnosti.

Během Květné neděle byste neměli cokoliv péct. Pokud byste toto pravidlo porušili, hrozila by vaší zahradě i polím v tomto roce neúroda.

Modré pondělí

Na tento den by se nemělo chodit do práce. Výjimku ovšem mají pečlivé hospodyňky, ty by naopak s cíděním domácnosti měly pokračovat. A proč se tedy tomuto dni říká modrý? Může za to překlad z němčiny. Blau tu totiž znamená jak modrý, tak i práceneschopný. Což v podstatě sedí.

Šedivé nebo Žluté úterý

První varianta názvu je známější. I v tento den by se mělo pokračovat v úklidu domácnosti, jiné „povinné“ úkony však na tento den nejsou. Pojmenování prý tento den dostal podle počasí, jež v této části roku obvykle panuje.

Sazometná nebo také Škaredá středa

Bible nám říká, že Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš za 30 stříbrných zradil Ježíše. Vy se však určitě nemračte, protože v opačném případě by vám podobný výraz na tváři mohl vydržet celý rok. A pokud chcete zahnat chmury, pak pořádně vymeťte komín (odtud druhý název tohoto dne) nebo si dopřejte nějaké „škaredé“, ale přitom velmi chutné jídlo. Tradičně šlo o bramborák, který se ovšem musel natrhat na kousky.

Zelený čtvrtek

V tento den prý všechny zvony v chrámech a kostelích odlétají do Říma pro požehnání. Právě proto je teď nějakou dobu vůbec neuslyšíte. Vracejí se totiž až v sobotu večer. To proto, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V kostelech však touto dobou rozhodně nebývá ticho – ke slovu totiž přichází tradiční řehtačky.

V křesťanské tradici jde o den odpuštění. Večerní mše je pro ně téměř povinná, protože právě jejím prostřednictvím začíná nejdůležitější část liturgického roku, a to tzv. velikonoční třídení. Připomínána je Poslední večeře Páně. Ano, to je ta, před kterou Ježíš myl svým učedníkům nohy. I kněz by tak měl během mše omýt symbolicky chodidla dvanácti lidem.

A jak vznikl název tohoto dne? Pravděpodobně z německého slova Grűndonnerstag. Může však jít také o odkaz na zelená roucha, jež tento den nosí kněží při bohoslužbě. Z lidových zvyků je pak doporučován zelený jídelníček. Tedy různé bylinky, saláty, mladý hrášek apod.

Hospodyňky musí také pokračovat v úklidu domácnosti. A nezapomeňte si také namazat chleba medem a sníst ho před východem slunce. Ochrání vás před bodnutím a uštknutím. Vhozený do studny pak zajistí dostatek vody. A pokud vám jde spíše o movitý majetek, pak počkejte na první ranní vyzvánění kostelních zvonů a zacinkejte v průběhu zvonění mincemi z peněženky.

Velký pátek – tradice a zvyky

Jde o den ukřižování a smrti Ježíše Krista a pro křesťany jde o čas rozjímání a ticha. Bohoslužba, která v tento den probíhá v kostelech a chrámech, má tři části:

• bohoslužbu slova,
• uctívání kříže
• a svaté přijímání.

Pokud chcete být zdraví po celý rok, pak si ráno přivstaňte a umyjte se v potoce. Podle lidové slovesnosti šlo také o dobrý den ke hledání pokladů (stačí si vzpomenout na Erbenovu Kytici).

Co se nesmí dělat na Velký pátek?

Nejvíce zvyků se ovšem váže k Velkému pátku, tedy ke dni rozjímání. Není dovoleno manipulovat se zeminou, cokoliv si půjčovat nebo prát prádlo. Tvrdilo se totiž, že v takovém případě by hospodyňky vlastně praly své svršky v krvi Krista. Dokonce by se neměly ani vynášet jakékoliv věci z domu (například ani odpad ne). Tento úkon by totiž zase mohl pozvat dovnitř nečisté síly.

Bílá sobota

Jde o tradiční konec půstu. Doma by bylo vhodné vymalovat (samozřejmě nejlépe na bílo). Název ovšem mohl tento den získat i podle bílého křestního roucha, protože v tento den byl křest tradicí. Pokud chcete zdobit vajíčka, pak je právě dnešek ideálním dnem. Mělo by se také začít péct a vůbec chystat vše na Velikonoční pondělí.

Tip: Jak vyfouknout vejce?

Majitelé polí by si pak měli úrodnost svých lánů pojistit tím, že na ně donesou křížek, vyrobený z ohořelých dřev. Po západu slunce pak přichází v křesťanské tradici na řadu velikonoční vigilie, což je nejdůležitější bohoslužba během celého liturgického roku. Světí se oheň a lidé si mohou odnést posvěcený plamen domů. Zapaluje se také velikonoční svíce alias paškál, která symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad smrtí. Během celé noci by měli věřící bdít a modlit se. Právě proto se jí říká velká noc, a odtud získaly název i celé Velikonoce.

Velikonoční neděle alias Boží hod velikonoční

V tento den prý vstal Kristus z mrtvých a dříve si lidé při této příležitosti vždy brali nové oblečení. V kostelech se světí napečení beránci a mazance, přičemž se leckde části těchto posvěcených pokrmů dávaly i do studní nebo na pole, aby byla v příštím roce zajištěna hojnost.

Tradice na Velikonoční pondělí

Na tento den se nejvíce těší děti. Mohou při něm totiž chodit s pomlázkou (v našich krajích se tento zvyk datuje přibližně od 14. století). Cílem vyšlehání je omlazení dívek a žen, které jim má do příštího roku zajistit krásu. Odměnou byly mužům dříve pouze barevné pentle a barvená vajíčka (symbol plodnosti), dnes se ovšem podávají i sladkosti, alkohol apod.

Zapomínat by se nemělo ani na bohatě prostřený stůj v pravé poledne. A své místo má v tento den i objímání stromů, které měly na člověka přenést svoji sílu.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-velikonoce-zvyky-tradice-vyznam-196020