Rádi byste si udělali jasno, kdo a jak bude dědit v případě úmrtí některého člena rodiny? Seznamte se šesti třídami, které zná český Občanský zákoník a zjistěte, podle jakého klíče je rozdělován majetek zemřelého.
Kde lze nalézt podrobnosti k dědění
Celou problematiku řeší nový Občanský zákoník, který rozděluje pozůstalé do šesti tříd, přičemž se při rozhodování o dědictví vždy postupuje takříkajíc odshora. Pokud se tedy nenajde dědic v první třídě, postupuje se ke druhé atd.
Tip: Co se stane s dluhy po smrti? Kdo vlastně zaplatí dluhy po zemřelém?
První třída dědictví
Jako první vždy dědí děti a manžel/ka mrtvého, a to pokaždé rovným dílem. Pokud některé z dětí z různých důvodů nedědí, pak jeho právo nepropadá, ale připadá jeho potencionálním potomkům. Jestliže zemřelý člověk děti neměl, pak se dědictví řídí pravidly druhé třídy.
Druhá třída dědictví
Do této třídy patří manžel/ka (případně registrovaný/á partner/ka) a rodiče zůstavitele a také všechny osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti. Poslední položka má však podmínku – musí jít totiž o soužití delší než jeden rok před smrtí. A do druhé třídy dědictví patří také osoby, jež pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zemřelého odkázány výživou.
A jak vypadají poměry dědictví? Manžel/manželka má nárok nejméně na polovinu dědictví, a všechny ostatní osoby, které do této třídy patří, dědí rovným dílem. Jestliže nebyl partner/partnerka se zemřelým/zemřelou v manželském svazku, pak se v případě absence jiného dědice postupuje až podle pravidel třetí třídy.
Třetí třída dědictví
Pokud se v předchozích dvou kategoriích nenašel dědic, pak dědí rovným dílem sourozenci a též osoby, které se zůstavitelem sdílely domácnost (opět platí podmínka alespoň jednoho roku před jeho smrtí), anebo ty, jež pečovaly o společnou domácnost, případně byly na zesnulého odkázány výživou. Specifická situace nastává u sourozenců, tam totiž přechází dědické právo na jejich děti (ale bohužel už ne na vnoučata).
Čtvrtá třída dědictví
Jestliže se v předchozích třech třídách nenašel dědic, pak dědí rovným dílem prarodiče zemřelého (pokud jsou samozřejmě naživu). Všichni dědí rovným dílem.
Pátá třída dědictví
V tomto případě dědí praprarodiče zemřelého. Přičemž platí pravidlo, že prarodičům ze strany matky připadá jedna polovina polovina a těm ze strany otce ta druhá. Jestliže již jeden z praprarodičů není naživu, pak připadá jeho část druhému z praprarodičů. A jestliže jedna polovina této rodinné linie zcela chybí (například již nežije ani jeden praprarodič z linie matky), pak polovina dědictví automaticky připadá druhé dvojici praprarodičů.
Šestá třída dědictví
Poslední možností dědictví je dědění vnuky sourozenců zemřelého a také dětmi jeho prarodičů (strýcové, tety apod.). Pokud nelze nalézt žádného dědice ani v této třídě, pak dědictví připadá státu.
Je 6 tříd dědictví. Jsou odstupňované podle posloupnosti nároku na dědictví. První třída jsou nejbližší příbuzní (manžel/ka, děti). Pokud v této skupině nikdo není, pokračuje se do tříd dalších.
Zdroj: https://www.pohrebpegas.cz/dedictvi/
Milovnice přírody s aktivním zájmem o bylinky a prostředky přírodní medicíny. Tomuto oboru se věnuje již řadu let a neustále se snaží rozvíjet své znalosti prostřednictvím různých seminářů a kurzů pod vedením odborníků.