Pokud je úroda na vaší zeleninové zahradě každým rokem stále menší a menší, a jako nechtěný bonus se dostavují i různé nemoci a nálety škůdců, pak byste se nejspíš měli zamyslet nad tím, jaké schéma používáte při střídání pěstovaných rostlin.
Pokud totiž sázíte plodiny „jen tak od oka“, aniž byste se blíže zamysleli nad tím, co ke svému životu potřebují a jakým způsobem vyčerpávají živiny z půdy, pak se budete muset chtě – nechtě velmi brzy potýkat s jednostranným vyčerpáním zeminy na záhonech, a také s přežívajícími koloniemi škůdců a půdních patogenů. A jak tomu tedy předejít?
Základní pravidla pro střídání plodin na záhonech
Pro začátek se vyplatí řídit se sedmi hlavními zásadami, které shrnují princip střídání jednotlivých druhů zeleniny na záhonech asi nejpřehledněji.
1) Snažte se vždy pěstovat druhy s různými nároky na výživu. Je tedy nutné střídat ty s vysokými nároky s těmi, které spotřebovávají během svého růstu výrazně menší množství živin.
2) Vyhýbejte se také pěstování vzájemně příbuzných rostlin na jednom záhonu ve více sezónách za sebou. Tím zabráníte výskytu chorob a škůdců, kteří se soustředí na rostliny ze stejné čeledi. Po cibuli tak například není vhodné vysazovat česnek, po mrkvi petržel apod.
3) Zeleninu náročnou na vodu (sem patří například okurky a košťáloviny) je nutné vystřídat s plodinami, které tolik zálivky nevyžadují (tedy například s cibulovinami)
4) Úzkolistou zeleninu (jde tedy především o všechny cibuloviny) střídejte s tou, jež se pyšní širokými listy.
5) Zaměřte se také na kořenový systém pěstované zeleniny a střídavě pěstujte ty mělce kořenící a ty s rozsáhlým a hlubokým kořenovým systémem, které dokážou (na rozdíl od svých předchůdců) vytáhnou živiny i ze spodních vrstev zeminy.
6) Luštěniny (fazole, hrách, bob obecný apod.) vysijte na záhon nejlépe po pěstování zeleniny, která z půdy odebírá velké množství živin. Dokážou totiž substrát obohatit o dusík.
7) Plodovou zeleninu (tedy tu, jejíž plody se sklízejí nad zemí) vždy střídejte s takovou, která má plody pod zemí (tedy obvykle s tou kořenovou).
Pěstování rostlin podle tratí
Víte, co jsou to plodiny 1., 2. a 3. trati? Pokud ne, seznamte se s nimi – jde o rozdělení druhů podle jejich náročnosti na živiny. V první trati tak najdete druhy nejnáročnější, které by se měly na záhon vysévat nebo vysazovat v prvním roce od jeho obohacení hnojem (na podzim tedy hnůj zaorejte a na jaře můžete sázet).
Jde o velmi náročné druhy, které je obvykle nutné i přes takto pečlivou přípravu zeminy během celé vegetace přihnojovat. A které sem patří?
Rostliny 1. trati
Brukvovitá zelenina: bílé zelí, červené zelí, kapusta, květák, brokolice apod.
Tykvovitá zelenina: okurka, cuketa, dýně apod.
Lilkovité rostliny: rajčata (trpasličí odrůdy), brambory (rané) apod.
Další druhy: celer
Tyto druhy je obvykle nutné přihnojovat organickými hnojivy, aby měly dostatek živin.
Rostliny 2. trati
Ve druhém roce od hnojení je vhodné zasadit tyto rostliny:
Cibulová zelenina: cibule, česnek, pórek apod. (na méně úrodných půdách se tato zelenina pěstuje už v prvním roce po hnoji).
Kořenová zelenina: mrkev (pozdní), petržel, červená řepa apod.
Lilkovitá zelenina: rajčata, brambory, papriky, lilek apod.
Další druhy zeleniny: meloun, ředkev, růžičková kapusta apod.
Těmto druhům stačí obvykle hnojení kvalitním kompostem, nic jiného ke své spokojenosti nepotřebují.
Rostliny 3. trati
Ve třetím roce od provedeného hnojení je pak vhodné se zaměřit na tyto druhy:
Luštěniny: hrášek, fazole, bob obecný apod. (všechny dohromady přispívají ke zlepšení úrodnosti půdy).
Další druhy: mrkev (raná), kopr, salát, špenát, kedluben, jednoleté bylinky apod.
Hnojení obvykle nevyžadují, ba leckdy to organické přímo nesnášejí. Jako rostlinu 3. trati lze pěstovat i brambory (jen je nesmíte na tom samém poli pěstovat během více let za sebou).
Univerzální plodiny pro záhon
Existují však i druhy, které lze na zvolené stanoviště vysazovat prakticky kdykoliv – dokážou se totiž přizpůsobit prakticky jakýmkoliv podmínkám. A o které jde? Chřest, rebarbora, vytrvalé byliny, artyčok, jahody apod. Navíc tuto zeleninu (a ovoce) není nutné nechávat rotovat (ba obvykle to ani není žádoucí). Organická hnojiva obvykle nepotřebují, bohatě jim postačí ta průmyslová. Těmto druhům se v kontextu střídání plodin říká také vytrvalé.
Cyklus pěstování s ohledem na výskyt chorob a škůdců
A jak dlouhé přestávky mezi pěstováním rostlin ze stejné čeledi je třeba udělat ve chvíli, kdy se snažíte předejít většímu výskytu úzce zaměřených chorob a škůdců?
- brukvovitá zelenina – doporučená pěstební přestávka je 5 let
- řepa a vodnice – doporučená pěstební přestávka je 4 roky
- běžná kořenová zelenina – doporučená pěstební přestávka je 4 roky (celeru stačí pouze 2)
- fazole, česnek, okurka – doporučená pěstební přestávka je 3 roky
- cibule, pórek – doporučená pěstební přestávka je 2 roky
Ne všechny rostliny však tuto přestávku potřebují. Mezi ty odolné patří například rajče, paprika nebo fazol obecný. Ovšem pouze za předpokladu, že se v předchozím roce se na těchto rostlinách nevyskytly ve větší míře žádné závažné choroby nebo škůdci. Pokud není tato podmínka splněna, doporučuje se provést na tomto pozemku pěstební přestávku po dobu dvou let.
Zdroj: https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-24017-dobre-podminky-a-vyzivu-plodin-zajisti-planovani, https://www.isotra.cz/blog/stridani-plodin-osvedcena-metoda-jak-zvysit-urodu-na-zahonech
Milovnice přírody s aktivním zájmem o bylinky a prostředky přírodní medicíny. Tomuto oboru se věnuje již řadu let a neustále se snaží rozvíjet své znalosti prostřednictvím různých seminářů a kurzů pod vedením odborníků.