Jedno z nejstarších literárních děl na světě je podle historiků Epos o Gilgamešovi. Tato památka písemnictví Sumerů vznikla okolo roku 2000 až 1700 před naším letopočtem, tedy někdy v době bronzové.
Dochovaly se pouze části tabulek psaných v akkadštině, které byly nalezeny v různých částech světa. Uvádí se, že každou tabulku sepsal jiný autor a vznikaly v odlišných dobách. Teprve babylonský kněz Sín-leke-uníní dal dílu konečnou podobu.
Epos byl mnohokrát přepisován a překládán, částečně i upravován, takže nakonec vzniklo více verzí tohoto díla, a ty se od sebe znatelně odlišují.
Dílo popisuje životní osudy krále Gilgameše, hlavními tématy jsou přátelství, věčný život i obavy ze smrti, a vše, co člověk za života dokáže, je nesmrtelné.
Náš tip: Karel Čapek – R. U. R. – rozbor díla k maturitě
Kdo byl Gilgameš?
Přestože pro jeho skutečnou existenci má věda jen nepřímé důkazy, jednalo se na základě informací v Sumerském královském seznamu o pátého krále Uruku. Uvádí se zde, že Sumerské říši vládl 126 let a legenda vypráví, že jeho matkou byla bohyně Ninsun.
Podle prvních zmínek se o něm mluví jako o králi, v dalších textech už ho nazývají bohem.
Jazykové prostředky v eposu
Chronologicky sestavený děj s předmluvou, monolog v er-formě, používají se archaismy, přirovnání, symbolika čísel, kontrasty i přímá řeč.
Děj eposu o Gilgamešovi
Příběh je vyprávěn na dvanácti tabulkách:
1. Gilgameš má plány náročných staveb, při jejich realizaci nadmíru využívá svůj lid, k ženám si příliš dovoluje. Bohyně Aruru vymodeluje z hlíny Enkidua, který má za úkol Gilgameše zlikvidovat a osvobodit urucký lid. Gilgameš má sny, které podle jeho rádců znamenají příchod silného druha.
2. Enkidu žije v divočině, lovcům ničí pasti, a ti si stěžují Gilgamešovi. Na jeho radu za Enkiduem posílají smyslnou nevěstku Šamchat, která ho svede. Milují se 6 dní a 6 nocí. Poté se Enkidu utká ve vyrovnaném boji s Gilgamešem a stejné síly je spřátelí. Plánují bojovou výpravu proti nestvůrnému Chuvavovi, ale Gilgamešovi rádci s tím nesouhlasí.
3. Nakonec se rádci nechají přesvědčit o nutnosti bojového tažení. Radí mu nejen oni, ale také Gilgamešova matka Ninsun, která dává oběti bohu slunce Šamašovi.
4. Tato tabulka je poškozená a špatně čitelná, jen část se dá použít: Bojovníci Gilgameš a Enkidu jsou na cestě cedrovým lesem, Gilgameš má opět sny, podle kterých Enkidu předpovídá úspěšnost výpravy.
5. V cedrovém lese potkají Chuvavu, který je chce hodit do propasti. Gilgameš se modlí k bohům a ti posílají vítr, který nestvůru zastaví a zachrání oba přátele. Gilgameš se chce nad prosícím Chuvavou smilovat, ale Enkidu zrůdu zabije, utnou mu hlavu a na voru s ní doplují do Uruku.
6. Bohyně Ištar vyznává lásku Gilgamešovi, ale je stroze odmítnuta. Chce se Gilamešovi pomstít a její otec posílá do Uruku nebeského býka, který ničí vše kolem Uruku. Enkidu s Gilamešem býka zabijí a jeho srdce dají Šamašovi. Ištar vyhrožuje pomstou, Enkidu ji zažene kýtou z mrtvého býka a Ištar mizí.
7. Rada bohů rozhodne, že Gilgameš nebo Enkidu budou za své činy potrestáni, vyberou Enkidua, který má zemřít. Ten v závěru onemocní a zdá se mu o jeho smrti.
8. Enkidu umírá a je nešťastný z toho, že nezemře jako válečník. Gilgameš připravuje Enkidův pohřeb, zarmoucený ze smrti přítele jej oplakával 6 dnů a 7 nocí, kdy nejedl, nepil ani se nemyl.
9. Gilgameš se setkal se smrtí a má z ní šílený strach, jež ho dožene až k Utnapištimu, který se po potopě světa stal nesmrtelný a proměnil se v boha. Ten mu poradí cestu k hoře Mašu, odtud putuje dvanáct dvouhodin naprostou temnotou a močálem beznaděje, aby došel do ovocného sadu nedaleko moře.
10. Uršanabi, který je převozníkem přes moře smrti, slíbí Gilgamešovi převoz, ale musí si to odpracovat. Po nařezání 300 latí se vypraví na plavbu a tyčemi se odrážejí. Na konec se setká s Utnapištimem a ten Gilgamešovi vysvětlí, co znamená smrt.
11. Utnapištim Gilgamešovi vypráví svůj příběh o potopě a o těžké cestě k nesmrtelnosti. Gilgameše nesnadnost úkolů odradí a cestu k nesmrtelnosti vzdává. Dostává od Utnapištima tip na rostlinu omlazení na mořském dně, ale tu mu nakonec sní had. Převozník Uršanabi ho provází na zpáteční cestě a Gilgameš mu ukazuje, co všechno se za jeho vlády postavilo, a teprve tehdy si uvědomí, že hlavně v tom, co po člověku zůstane, je jeho nesmrtelnost.
12. Tato tabulka narušuje chronologii příběhu, byla přidána pravděpodobně z tabulek sumerských. Jejím autorem je zřejmě písař, kněz a astronom Nabú-zukup-kénu.
Vystupuje tu Enkidu, ještě žijící, který se spouští do podsvětí pro magické předměty vytvořené Gilgamešem. Porušuje zákony podsvětí, které velí konat vše naopak, a zůstává v podsvětí. Po prosbě Gilameše k bohům je Enkidu z podsvětí propuštěn.
Nepřehlédněte: Karel Čapek – Bílá nemoc – rozbor díla k maturitě
Postavy Eposu o Gilgamešovi
Gilgameš, z jedné třetiny člověk, ze dvou třetin bůh, je odvážný a hrdinný panovník, přísný až tyranský, moudrý
Ninsun je bohyně, matka Gilgameše
Ištar, pyšná a pomstychtivá bohyně, kterou Gilgameš odmítl
Bohyně Aruru, z kusu hlíny jejíma rukama vznikl Enklidu
Enkidu je z poloviny zvíře, z poloviny člověk, přítel krále Gilgameše, kterého by měl na příkaz bohů zabít
Chuvava (v jiné verzi Chumbaba) neskutečná, nadpřirozená stvůraUtnapištim, člověk, který se po potopě světa proměnil v boha
Martina se tvorbě a úpravě textů věnuje již od školy. Vystudovala ekonomické lyceum, přesto dává přednost přírodě, zahrádce a zdravému životnímu stylu. Již přes deset let funguje jako freelancer v oblasti IT a online projektů, v posledních letech však převažuje právě copywriting, který se jí stal vedle rodiny a turistiky velkým koníčkem.