Dřevěný popel patří na zahradě k velmi oblíbeným pomocníkům. Leckdo však tápe v tom, jak ho správně používat a k jakým rostlinám se hodí. A to je opravdu škoda, protože správné použití vám může na zahradě ušetřit mnoho starostí.
Pro popel je charakteristický především vysoký obsah živin. Lze v něm nalézt mnoho železa, fosforu, manganu, hořčíku, vápníku, draslíku a dalších důležitých stopových prvků. A to navíc ve formě, která je pro rostliny ihned použitelná.
Není popel jako popel
Při hnojení ovšem záleží na tom, z jakého dřeva popel pochází. Ten z tvrdého dřeva (jako je například topol, buk či samozřejmě dub) se pyšní poměrně vysokým pH, a to s hodnotou okolo 12 až 13. Naopak jakékoli měkké dřevo mívá hodnotu pH kolem 10.
Kolik popela použít
I když jde o přírodní hnojivo, je možné popelem zahradu přehnojit, respektive příliš změnit pH půdy. Proto si pamatujte, že jeho množství by nemělo v ideálním případě překročit 50-70 gramů na m2. Optimální dávka tohoto hnojiva se pohybuje mezi 30 až 50 gramy na metr čtvereční – ani toto množství by však nemělo být aplikováno najednou. Naopak.
Přibližně 20-40 gramů tohoto hnojiva rozprostřete na záhon v ideálním případě na konci vegetačního období. Stihnout to můžete i na jaře, avšak nejpozději 14 dní před dalším setím či sázením. Zbytek pak použijte během sezóny.
Tip: Jak vyrobit hnojivo z cukru a droždí?
Jak hnojit popelem
Dřevěný popel je možné jen tak zapracovat do půdy anebo ho použít ve formě tekutého hnojiva. V takovém případě se používá jedna sklenice popela (cca 250 gramů) na 10 litrů vody. Přes noc se nechá popel vylouhovat a následně se aplikuje jako zálivka.
Tip: Jak vyrobit hnojivo z kopřiv?
Hašení popela octem
Některé staré zahrádkářské postupy říkají, že popel je třeba hasit, aby se se něj uvolnil vápník, a ten byl posléze lépe využitelný pro rostliny. V takovém případě použijte postup určený pro přípravu hnojiva, ale před zalitím vodou přelijte popel stejným množstvím obyčejného kuchyňského octa.
Co popelem nehnojit
I když se uvádí, že je popel univerzálním pomocníkem pro celou zahradu, není tomu tak. Existuje totiž celá řada rostlin, které ho nesnášejí. Jde především o ty kyselomilné, jako například: všechny jehličnany, pomněnky a konvalinky, borůvky, lilie, vřes a vřesovec, rododendrony, cínie, hortenzie, chryzantémy, vilíny, chrpy nebo třeba keře zimolezu.
Zdroj: https://www.prozeny.cz/clanek/super-hnojivo-zadarmo-aneb-proc-si-schovat-popel-na-jaro-40743, https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/291-dreveny-popel-poslouzi-jako-hnojivo
Milovnice přírody s aktivním zájmem o bylinky a prostředky přírodní medicíny. Tomuto oboru se věnuje již řadu let a neustále se snaží rozvíjet své znalosti prostřednictvím různých seminářů a kurzů pod vedením odborníků.