Vánočka, jak už naznačuje její název, se peče o Vánocích. Další historické krajové názvy jsou štědrovnice nebo štědrovka. Je to jeden z nejvýraznějších vánočních symbolů a na svátečním stole nechybí snad nikde. Recepty na ni se předávají v rodině z generace na generaci.
V proudu tradic
Vánočka se podle tradice plete z devíti pramenů a má tři patra – spodní ze čtyřech, prostřední ze třech a vrchní ze dvou částí. Toto má svůj symbolický význam, který ale už dnes upadl v zapomnění. Spodní patro představuje čtyři živly, prostřední nejlepší lidské vlastnosti, tedy rozum, vůli a cit a nahoře je to, co pohání lidstvo kupředu – vědění a láska. Pečivo musí hodně nakynout, aby v rodině přibývalo bohatství, vánočka nesmí popraskat, to znamená smůlu a tak podobně, různých pověr okolo ní je mnoho. V křesťanské víře má připomínat Ježíška v povijanu a hospodyně ji před rozkrojením nosily do kostela posvětit. Vánočku rozděloval hospodář na Štědrý večer a každý v domě dostal kousek včetně zvířat. Drobky se hodily do studně, aby nevyschla a zbytky se zakopaly pod stromy kvůli úrodě.
Tip: Jak pečovat o vánoční hvězdu, aby vám dlouho vydržela?
Pletení vánočky
Tradiční způsob výroby vánočky dělá hospodyňkám občas potíže a hodně z nich se ho bojí. Už pletení copu ze čtyř pramenů přestavuje pro mnohé problém. Další je pak ve skládání vánočky, aby se nesesunula nebo nepraskla. Proto se vymýšlejí různé vychytávky, aby se pletení a skládání usnadnilo. Řekneme si je také, ale nejdříve pojďme přece jen zkusit ten tradiční, poctivý způsob.
Vánočka z devíti pramenů
Chceme-li dodržet tradici a nebo to prostě jen zkusit jako výzvu. Tak směle do toho!
- Vykynuté těsto vyklopíme na vál a rozdělíme na 9 dílů. Aby byly všechny stejné, převážíme je. To je důležité kvůli pravidelnosti copů a tím i vzhlednosti vánočky.
- Všechny díly vyválíme na válečky delší, než je plech, zaplétáním se vánočka zkrátí. Je lepší ji vytvarovat užší a vyšší, protože při kynutí a pečení se spíše rozleze do šířky.
- Nejprve vyrobíme spodní patro. Vezmeme čtyři prameny a položíme je vedle sebe na vál shora dolů. Můžeme buď plést od prostředka, vánočka tak bude pravidelnější. Nebo budeme plést od jednoho kraje ke druhému. Při tomto způsobu se někdy stane, že máme jeden konec užší, není to ale až taková tragédie.
- Uchopíme 1. pramen zleva a přehodíme ho přes sousední 2. pramen. Pak vezmeme 3. pramen a přehodíme ho přes 4. pramen. V podstatě tedy první pár pramenů překřížíme levý přes pravý a druhý pár pramenů také levý přes pravý. Dáváme pozor, abychom druhý pár nepřehodili opačně. Pro usnadnění si můžeme dát dva válečky těsně k sobě a pak udělat malou mezeru a položit další dva. Oba páry přehodíme stejně, levý přes pravý.
- Teď prohodíme aktuální prostřední pár, a to opačně, pravý přes levý.
- Bod 4 a 5 střídáme až do konce, je to opravdu jednoduché, lze si to předem vyzkoušet třeba se silnějším provázkem.
- Splétáme volně, pamatujeme, že vánočka bude ještě kynout, kdybychom ji příliš utáhli, bude mít tendenci se deformovat.
- Konce dobře stiskneme a můžeme je mírně podhrnout dospod.
- Spletený cop umístíme na plech a hranou ruky uprostřed vyhloubíme mělký žlábek. Pak celý pletenec potřeme bílkem.
- Nejtěžší je za námi, nyní spleteme klasický, běžný cop ze tří pramenů. Tři válečky těsta tedy splétáme levý pramen přes prostřední, pak pravý přes prostřední a tak dále.
- Prostřední cop dáme doprostřed spodního a opět hranou ruky vyhloubíme středem copu žlábek. Tím zároveň patra přitiskneme k sobě. Rovněž potřeme bílkem.
- Poslední dva díly těsta vyválíme v trochu delší a užší válečky, než byly předchozí.
- Spleteme je pouze klasickým přehazováním a konce nespojujeme k sobě.
- Copánek vložíme do žlábku prostředního copu, konce na obou stranách ještě natáhneme, aby dostaly na spodek vánočky a každý koneček vložíme pod jeden roh. Tím vánočku zpevníme a zároveň ji úhledně zakončíme.
- Celou vánočku potřeme znovu bílkem a necháme kynout.
- Před pečením do ní vpíchneme 2-3 špejle, které vedeme z horního copu až na plech. Propíchneme tak celou vánočku a tím zajistíme, aby se nesesunula.
- Těsně před pečením ji potřeme žloutkem a posypeme sekanými mandlemi nebo vyložíme celými.
Vánočka z osmi pramenů
Pokud se nám nechce hrát si s pletením čtyřpramenného copu nebo si zkrátka netroufáme, můžeme to trochu ošidit. Na výsledném tvaru vánočky se to nikterak nepozná.
- Těsto opět rozdělíme na 9 dílů, ale devátý díl ještě rozkrojíme na tři části a každou přidáme k jednomu dílku těsta.
- Všechny díly těsta vyválíme do válečků, máme tedy 3 silnější válečky a 5 slabších.
- Nejprve spleteme klasický cop ze tří silnějších pramenů. Tím vytvoříme spodní patro.
- Další postup je stejný jako výše.
Vánočka pečená ve formě
Když opravdu nemáme čas nebo chuť si s pletením hrát, ale domácí vánočku přesto chceme mít na stole.
- Vezmeme formu na vánočku, nejlépe keramickou, a vymažeme ji silně máslem.
- Do mírně zatuhlého másla lehce vtlačíme mandle. Tento krok můžete vynechat, ale lesklé, křupavé, lehce opražené mandle jsou opravdu pochoutka.
- Těsto vyklopíme na vál a lehce vyválíme váleček zhruba o délce formy, na koncích užší. Forma bývá zpravidla na těsto z půl kilogramu mouky. Naplníme ji jen do tří čtvrtin, vánočka ještě nakyne.
- Po nakynutí vršek těsta potřeme máslem a vánočku upečeme.
- Vyklopená vánočka nevypadá sice úplně stejně jako pletená, ale velmi se tomu blíží a je zrovna tak chutná.
Zdroj:
https://www.dumazahrada.cz/clanek/co-symbolizuje-vanocka-a-proc-hospodyne-pri-jeji-priprave-skakaly-do-vysky.html
https://www.blesk.cz/jak-uplest-vanocku
https://www.ctidoma.cz/fotogalerie/2018-12-20-vanockarecept-46493?page=0#back=/node/46492
Milovnice přírody s aktivním zájmem o bylinky a prostředky přírodní medicíny. Tomuto oboru se věnuje již řadu let a neustále se snaží rozvíjet své znalosti prostřednictvím různých seminářů a kurzů pod vedením odborníků.